Můj děda byl nevidomý a pracoval jako dělník. Jednou se stal zaměstnancem měsíce, protože vyrobil nejvíc nějakých součástek. Dokonce na zeď pověsili jeho fotku. Jenže to bylo v době socialismu a soudruhům se nelíbilo, že je nejlepším pracovníkem člověk s postižením. A tak jeho fotku téměř okamžitě sundali.

Děda byl první osobou s postižením v mém životě a jeho fotku „zaměstnance měsíce“ mám na památku doma. 

Kdysi  jsem pracovala jako učitelka v běžné základce. Po mateřské jsem ale nastoupila do speciální školy, určené dětem se středně těžkým a těžkým mentálním a kombinovaným postižením.

Zpočátku mě překvapilo to, že spolu s dítětem vlastně přijímáte celou jeho rodinu. Dnes, po deseti letech, už se tomu nedivím. Škola je pro rodiče místem, kde se potkávají, mluví spolu a sdílí své nelehké osudy. Rodiny s dětmi s postižením totiž stále žijí hodně v izolaci. 

S dětmi jezdíme tramvají na plavání. A občas se stáváme terčem negativních reakcí se strany okolí. Naše děti se totiž nechovají zrovna ukázkově, některé z nich třeba i křičí, což čas od času vede k tomu, že nás chtějí z tramvaje vysadit. Netolerance a nepochopení mě mrzí. A rodiče našich dětí tomu musí čelit častěji než my.

Od každého svého žáka se něco nového naučím a každému z nich zase něco předám. Je to taková oboustranná výměna, a tudíž zajímavá a kreativní práce. Musíte na ni ale být připraveni a mít v životě jasno. Zdravé dítě za rok naučíte spoustu věcí a snadno si ověříte, jestli to opravdu umí. U našich dětí se výsledky dostaví až po několika letech.

Moc bych si přála víc osvícených zaměstnavatelů, kteří našim dětem dají šanci na trhu práce. Protože jestli nás něco opravdu trápí, pak je to otázka, co s nimi bude, až školu nejpozději ve 26 letech opustí. Navazující služby jsou bohužel nedostatkovým zbožím. 

Moc si vážím svých kolegů. Naše práce je náročná. A právě společenství lidí, se kterými spolupracuju, mě ohromně baví a motivuje k další práci. Neřešíme mezi sebou žádné konflikty, na to ani nemáme energii, podporujeme se. A to je podle mě taky hodně důležitý.

I malý dar nám dodá hodně síly a pomůže potřebným. Přispějte nám. Děkujeme i za naše klienty. Pomáháme dál v každé situaci.